Za zneužití Vojenského zpravodajství v kauze Nečasové padaly vyšší tresty

Odvolací soud v pátek zpřísnil Janě Nečasové a dalším třem obžalovaným zpravodajcům v kauze zneužití Vojenského zpravodajství podmíněné tresty a zákazy činnosti, do vězení nikoho neposlal.

Jana Nečasová, původně Nagyová, někdejší šéfka kabinetu svého budoucího manžela – Petra Nečase (ODS), „vyfasovala“ u odvolacího soudu tříletou podmínku a maximální zákaz (10 let) působení v jakékoliv vedoucí funkci státní správy. Páteční verdikt je pravomocný a definitivně tak ukončil kauzu z roku 2013, jež tehdejší Nečasově vládě zlomila vaz.

Celá kauza, táhnoucí se již dlouhých šest let, vznikla nezákonným sledováním první Nečasovy manželky Radky. Tehdy ještě Nagyová zosnovala podle rozsudku zneužití pravomoci, když tímto špehováním nezákonně zaúkolovala zpravodajce. To vše jen proto, že toužila díky informacím o údajné nevěře jeho ženy urychlit Nečasův rozvod a tímto skutkem chtěla prokázat, že Nečasová má milence. V pozdější době se dokonce snížila k tomu, že nechala sledovat i dva zaměstnance úřadu vlády.

I obvinění, Nečasovou pověření zpravodajci Ondrej Páleník, Milan Kovanda a Jan Pohůnek, byli odsouzeni k podmínečnému trestu a to v délce dva a půl let, dvou let a dvaceti měsíců. Součástí trestů jsou i zákazy činnosti ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech a to na celých osm, sedm a šest roků.

Ačkoliv v této kauze figurovali celkem čtyři obvinění, verdikt si k pražskému soudu přišel vyslechnout pouze jeden a to Páleník. Za ostatní obžalované se dostavili jejich právní zástupci. Kvůli utajovaným skutečnostem o činnosti rozvědky bylo celé zasedání neveřejné.

Původně uložené podmíněné tresty v délce osmnácti měsíců až dvou let, včetně pětiletých zákazů činnosti, byly podle odvolacího senátu nepřiměřeně mírné. Současně ale došel soud k závěru, že není možné poslat obžalovanou za mříže.

Vysvětlení k tomuto rozhodnutí podal předseda senátu Richard Petrásek: „Všichni obžalovaní byli stíháni pouze pro přečiny. Soud se řídil v prvé řadě omezením, že za přečiny lze nepodmíněné tresty uložit pouze tehdy, pokud vzhledem k osobám obžalovaných nelze dosáhnout účelu trestu jiným než nepodmíněným trestem.“

Podle jeho slov byli všichni obžalovaní doposud bezúhonní. Velkou roli také hraje fakt, že od spáchání jejich skutků již uplynula velmi dlouhá doba. Současně dodal, že toto ale nebylo jejich vinou. Délku trestního řízení prý nezavinili.

Státní zástupce Rostislav Bajger uvedl, že výše všech zpřísněných trestů považuje za akceptovatelnou a verdikt okomentoval slovy: „Není to maximální spokojenost, ale podstatné je, že soud pravomocně konstatoval, že se tito pachatelé dopustili protiprávního sledování občanů této země, a výrazným způsobem tak zasáhli do ústavních práv a svobod těchto lidí.“

Jak uvedl soudce Petrásek, celá neuvěřitelná kauza vznikla vlastně u kartářky, které Nečasová bezmezně důvěřovala: „Obžalovaná navštívila kartářku, ke které chodila řadu let a která se podle ní nikdy nezmýlila, a ta jí sdělila, že manželka jejího milence doktora Nečase má milence.“

V pozdější době ovšem Nečasová nechala sledovat i dva zaměstnance úřadu vlády.

Z toho důvodu byla vlastně tato obviněná potrestaná nejpřísněji. Senát to odůvodnil fakty, že oba skutky zorganizovala. Jak podotkl soudce Petrásek: „Bez jejího přičinění by ostatní obžalovaní zůstali bezúhonnými osobami.“ Přitom je tříletá podmínka s pětiletou zkušební dobou považována za nejvyšší možný, uložený trest.

Nečasové advokát Eduard Bruna se k výsledku rozpovídal pro ČTK: „Problém mojí klientky spočívá v tom, že má další dvě kauzy, u kterých by přicházel v úvahu – kdyby tam byla uznaná na vinu – souhrnný trest. A jakýkoliv den navíc k těm třem letům už je trest ze zákona nepodmíněný. Takže to je velké nebezpečí, které jí teď hrozí.“ K tomu ještě dodal: „Dovolání nám nepomůže, protože o něm se rozhoduje třeba až za rok. Jeho podání tak pro nás nemá velký význam, ale bude záležet na stanovisku klientky.“

Jana Nečasová tak v současné době čelí obžalobě v obou zmíněných kauzách. V té první se jedná o podplácení poslanců, jímž slibovala vysoce lukrativní funkce. V tomto případě je zahrnuto také krácení daní z dárků, kterým se Nečasová nebránila. Dárky jí dávali vlivní podnikatelé. Ve druhé kauze jde o údajné vyzrazení přísně utajovaných informací BIS, které předávala lobbistovi Ivo Rittigovi.

Zdroj: lidovky.cz