Podle průzkumu nezná 71% lidí ani jednoho europoslance
Podle agentury Kantar.cz, která uskutečnila průzkum v období od 12. ledna do 1. února (odpovídalo v něm 600 respondentů), neví více než polovina Čechů, kdy se budou konat volby do Europarlamentu. Ačkoliv se voliči vydají k volebním urnám již 24. a 25. května tohoto roku, zhruba třetina dotázaných odpověděla správně, i když pouze tak, že se volby budou konat tento rok.
Podle průzkumu, který zveřejnila Česká televize, zbylých 71% lidí uvedlo, že se budou volby do Evropského parlamentu konat příští rok anebo i později.
Průzkum se také zabýval otázkou, kolik Čechů projevilo zájem o své volební právo. Vyplývá z něho, že by se voleb chtělo účastnit více než 30% voličů.
Analytik a spoluautor výzkumu Pavel Ranocha tuto situaci pro ČT okomentoval slovy: „Pokud by se toto ukázalo jako pravda, tak bychom zdvojnásobili volební účast oproti posledním volbám, kdy jsme v evropském srovnání byli na předposledním místě.“
Průzkum dále uvádí, že 28% voličů by se voleb spíše účastnilo a skoro pětina dotázaných respondentů uvedla, že by naopak k volebním urnám nepřišla vůbec.
Mezi voliče, jež se k volebním urnám chystají, se řadí především muži. Dále jsou zde zastoupení ve větší míře lidé s vyšším vzděláním a voliči pravicových či pravostředových stran, tzn. příznivci ODS, Pirátů a hnutí Ano. K tomuto Ranocha dodal: „Obecně je elektorát docela specifický, což může nahrávat stranám, které rekrutují voliče ze zmíněných skupin.“
Dalším bodem průzkumu byla i znalost českých europoslanců. Podle Ranochy dokázalo vyjmenovat alespoň jednoho z celkových 21 poslanců pouze 29% Čechů. V deseti a více procentech byli nejčastěji jmenovanými Pavel Telička, Jiří Pospíšil nebo Jan Zahradil. K tomuto Ranocha podotknul, že tuto hranici překročila ještě Věra Jourová, která ale není europoslankyní, nýbrž eurokomisařkou.
Průzkum se dále zabýval důvěrou Europarlamentu a jak lidé vidí zastupování a hájení naší země europoslanci. Vyplynulo z něho, že 54% lidí vkládá plnou důvěru v naše europoslance a jsou přesvědčeni o jejich vynikající práci, kdy naši zemi zastupují dobře, tím pádem hájí naše národní zájmy. Podle analytika Ranochy se o něco optimističtěji na celou věc dívají lidé s vyšším vzděláním a z větších měst. K tomu ještě podotkl, že rozdíl ale není zase až tak velký. 38% Čechů naopak odpovědělo negativně a zbývající desetina se k tématu buď odmítla nebo nedokázala vyjádřit.
V průzkumu byly zahrnuty i otázky, co by se mělo v Europarlamentu prosazovat. Pětina dotázaných byla pro to, aby se prosazovala pořádná ochrana hranic a tím pádem se konečně začala řešit migrace. Dvojí kvalitu potravin by zase chtělo řešit 15% dotázaných. Pro ochranu životního prostředí se vyjádřila asi desetina respondentů, stejně jako ochranu demokratických hodnot, snížení byrokracie a v neposlední řadě také boj s terorismem.
I zde se podle Ranochy vyskytly obrovské rozdíly mezi jednotlivými sociodemografickými skupinami. Zatímco starší lidé a ženy kladli důraz na bezpečnost, vzdělanější respondenti (hlavně muži) a lidé z větších měst spíše upřednostňovali snížení byrokracie. Také požadovali společnou zahraniční politiku EU a samozřejmě ochranu demokratických hodnot a to hlavně v jednotlivých členských zemích. K tomuto výčtu ještě Ranocha dodal, že téma ochrany životního prostředí nejvíc zajímá voliče do 30 let, zatímco voliči z českého venkova preferují téma dvojí kvality potravin.
zdroj: Echo24.cz
