„Po osmnácti letech opakuji, že s teroristy se nevyjednává, ale bojuje,“ zopakoval svá slova prezident Miloš Zeman
Při dnešních oslavách 20. výročí vstupu České republiky, Polska a Maďarska do NATO, jako jediný z přítomných prezidentů na Pražském hradě, nehovořil Miloš Zeman o potřebě kolektivní bezpečnosti, demokracie a sdílení hodnot. Hlavním tématem jeho krátkého projevu byl boj proti terorismu. Důraz kladl především na operaci v Afghánistánu. Z jeho projevu také zazněla kritika ohledně jednání Spojených států s afghánským hnutím Tálibán, která vedou v Kataru.
V úterý dopoledne na konferenci pořádané na Pražském hradě, vystoupili také prezident Polska – Andrzej Duda, maďarský prezident – János Áder a slovenský prezident – Andrej Kiska se svými projevy. Všichni tři svorně zdůrazňovali především potřebu společné obrany svobody a jistotu, kterou jejich zemím zajišťuje právě aliance.
Před prezidenty vystoupili se svými projevy také přední čeští politici. I ti hovořili v podobném duchu. I oni kladli velký důraz na společenské hodnoty a společnou bezpečnost. O českém členství se vyjádřil i premiér Andrej Babiš: „Je naším existenčním zájmem být členy tohoto spolku.” Ten se také jako jediný posléze přiklonil k Zemanově kritice NATO za nedostatečnou angažovanost v boji s terorismem.
Prezident České republiky Miloš Zeman ve svém projevu doslovně uvedl: „Znovu po osmnácti letech opakuji, že s teroristy se nevyjednává, ale bojuje.” Na paškál si vzal v pozdější diskusi i připravovanou modernizaci českých pozemních jednotek. Podle jeho názoru nemá smysl řešit modernizaci obrněných jednotek, ale vláda by se měla raději zaměřit na nákup ozbrojených dronů, které se podle něho velmi osvědčily v boji proti teroristům. Neopomněl použít i jeho oblíbené bonmoty – „generálové se připravují na minulou válku.“ Také prohlásil, že „rozšíření tankových divizí připomíná obnovu jezdectva.“
Polský prezident Andrzej Duda se také rozhovořil o potřebě modernizace armády, přičemž zmínil některé polské investice. Velmi důrazně zněl jeho hlas při zmínce o tom, že by trvale umístění američtí vojáci byli zárukou bezpečnosti pro Poláky: „Přítomnost americké armády v Polsku je zásadním garantem naší bezpečnosti.“ Duda je zástupcem jediné země z visegrádské čtyřky, která zodpovědně plní podmínku Severoatlantické aliance a to dávat 2% HDP na svoji obranu.
Slovensko, které si letos připomene patnácté výročí vstupu do NATO, zastupoval prezident Kiska. Ten pro změnu zdůraznil nebezpečí hybridních hrozeb a informační války.
„To co je v alianci opravdu důležité, je jednota,“ nechal se slyšet maďarský prezident Áder. Ten ve svém projevu zmínil novou historickou situaci Maďarska, kdy nejsou snad poprvé v historii sami na zajištění své bezpečnosti.
Při diskusi, která se rozproudila po prezidentských projevech, nepolevil Zeman v důrazu na téma terorismu. Zbylé tři prezidenty více nežli toto téma zajímala změna v geopolitické situaci v Evropě i ve světě. Nevynechali ani údajnou hrozbu v podobě Ruska.
Zástupkyně generálního tajemníka NATO Rose Gottemoellerová, shrnula budoucí témata aliance slovy: „Nové výzvy, které před aliancí stojí, mají svůj původ v ruské asertivitě, v Africe, na Blízkém východě nebo v rozšiřování zbraní hromadného ničení.“
Zdroj: aktualne.cz
