16 října, 2021
KDU-ČSL

Michaele Šojdrové se její kauza ohledně sirotků opět vymkla z rukou

Na podzim se europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) rozhodla pomoci padesáti válečným sirotkům, kteří údajně přebývají v otřesných podmínkách v uprchlických táborech v Řecku. Počátkem března bude proto v této záležitosti jednat s ministrem vnitra Janem Hamáčkem a to konkrétně o seznamu dětí, které by měly být převezeny z Řecka do České republiky.

Se seznamem to ovšem nebude zase až tak slavné, neboť paní europoslankyně v úterý ve Štrasburku oznámila, že její seznam zatím čítá pouhých 14 dětí z předem avizovaných padesáti. Další záhadou v této kauze je fakt, že ačkoli byla paní Šojdrová několikrát kontaktována médii s dotazem, podle jakých kritérií byl seznam sirotků sestaven, paní europoslankyně evidentně drží bobříka mlčení a na dotazy zcela zásadně neodpovídá. Veřejnost se tak pouze dozvěděla, že na seznamu jsou děti ze Sýrie, Afghánistánu a Maroka. Dalším otazníkem zůstává i velká neznámá, zda tyto děti zůstanou v České republice natrvalo, či se bude jednat o pouze krátkodobý azyl. Bohužel toto neví ani sama strůjkyně velkolepého plánu pro umístění údajných sirotků z blízkého východu a Afriky. Michaela Šojdrová ví pouze to, že se děti naučily za tři měsíce pobytu v uprchlických táborech řecky.

Na tyto zmatené plány paní Šojdrové okamžitě reagoval Tomio Okamura, kterou více méně nařkl z populismu. Podle jeho slov si Michaela Šojdrová dělá reklamu před nadcházejícími eurovolbami. Politologové ovšem tato slova považují za naprostý nesmysl. Uvádějí, že snahou přivést do naší země děti z jiné kultury by především vyvolalo obrovský odpor veřejnosti, která je zcela zásadně proti přijímání uprchlíků, byť by se jednalo o opravdové malé sirotky. Jako další bod uvádějí odborníci, že takto hloupě dělanou kampaň by si nevymyslela ani sama Šojdrová. 

Nicméně faktem zůstává, že veřejnost i političtí lídři očekávají od této paní nezpochybnitelný soupis dětí, který by už nikdo nemohl napadnout. Místo toho jsou veřejnosti soustavně předkládána vágní tvrzení. Díky jejímu mlčení tak není jasné, kdo vlastně seznam sestavil – zdali to byla její libovůle anebo seznam sestavila řecká strana. Není jasné ani to, proč by měly být přivezeny do naší vlasti právě tyto děti a ne nějaké jiné. Není jasné, jestli jsou právě tyto děti těmi nejpotřebnějšími a nejohroženějšími. Není ovšem ani jasné, jak jsou tyto děti staré, což zcela právem zajímá veřejnost nejvíce.

Paní Šojdrová tak zcela evidentně svým zmateným a nevstřícným chováním udělala velkou chybu. Místo předložení všem srozumitelného a hlavně přesvědčivého plánu transferu cizích dětí do naší země, můžeme pouze pozorovat zmatenou improvizaci, z čehož může i obyčejný občan vydedukovat, že paní Šojdrová jen tak na slepo vystřelila do vzduchu a právě z toho důvodu mlží.

Není proto ani divu, že paní europoslankyně v současné době připomíná spíše ne moc bystrou osobu, na jejímž srdci leží celosvětové dobro. Bohužel si zřejmě tento svůj počin příliš dobře nepromyslela, čímž místo toho, aby protiuprchlicky naladěné obyvatelstvo místní kotliny přesvědčila o dobrém úmyslu, proti sobě ba naopak lidi ještě více popudila. Nelze se tedy ani divit, že její političtí soupeři mohou přistoupit k obvinění z cynismu a citového vydírání. Paní Šojdrová tak za tuto situaci může poděkovat jen a jen sama sobě a to díky své neschopnosti věcně a konkrétně argumentovat.

Nejsmutnější na tom všem je fakt, že lidí, kteří by rádi pomohli, je u nás zřejmě dost. Bohužel ale i oni začínají ztrácet zájem pomoci. Je proto potřeba sestavit pořádný transparentní záměr a teprve poté jej s ním seznámit širokou veřejnost a politické spektrum.

Na podzim se europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) rozhodla pomoci padesáti válečným sirotkům, kteří údajně přebývají v otřesných podmínkách v uprchlických táborech v Řecku. Počátkem března bude proto v této záležitosti jednat s ministrem vnitra Janem Hamáčkem a to konkrétně o seznamu dětí, které by měly být převezeny z Řecka do České republiky.

Se seznamem to ovšem nebude zase až tak slavné, neboť paní europoslankyně v úterý ve Štrasburku oznámila, že její seznam zatím čítá pouhých 14 dětí z předem avizovaných padesáti.

Další záhadou v této kauze je fakt, že ačkoli byla paní Šojdrová několikrát kontaktována médii s dotazem, podle jakých kritérií byl seznam sirotků sestaven, paní europoslankyně evidentně drží bobříka mlčení a na dotazy zcela zásadně neodpovídá. Veřejnost se tak pouze dozvěděla, že na seznamu jsou děti ze Sýrie, Afghánistánu a Maroka. Dalším otazníkem zůstává i velká neznámá, zda tyto děti zůstanou v České republice natrvalo, či se bude jednat o pouze krátkodobý azyl. Bohužel toto neví ani sama strůjkyně velkolepého plánu pro umístění údajných sirotků z blízkého východu a Afriky. Michaela Šojdrová ví pouze to, že se děti naučily za tři měsíce pobytu v uprchlických táborech řecky.

Na tyto zmatené plány paní Šojdrové okamžitě reagoval Tomio Okamura, kterou více méně nařkl z populismu. Podle jeho slov si Michaela Šojdrová dělá reklamu před nadcházejícími eurovolbami. Politologové ovšem tato slova považují za naprostý nesmysl. Uvádějí, že snahou přivést do naší země děti z jiné kultury by především vyvolalo obrovský odpor veřejnosti, která je zcela zásadně proti přijímání uprchlíků, byť by se jednalo o opravdové malé sirotky. Jako další bod uvádějí odborníci, že takto hloupě dělanou kampaň by si nevymyslela ani sama Šojdrová.

Nicméně faktem zůstává, že veřejnost i političtí lídři očekávají od této paní nezpochybnitelný soupis dětí, který by už nikdo nemohl napadnout. Místo toho jsou veřejnosti soustavně předkládána vágní tvrzení.

Díky jejímu mlčení tak není jasné, kdo vlastně seznam sestavil – zdali to byla její libovůle anebo seznam sestavila řecká strana. Není jasné ani to, proč by měly být přivezeny do naší vlasti právě tyto děti a ne nějaké jiné. Není jasné, jestli jsou právě tyto děti těmi nejpotřebnějšími a nejohroženějšími. Není ovšem ani jasné, jak jsou tyto děti staré, což zcela právem zajímá veřejnost nejvíce.

Paní Šojdrová tak zcela evidentně svým zmateným a nevstřícným chováním udělala velkou chybu. Místo předložení všem srozumitelného a hlavně přesvědčivého plánu transferu cizích dětí do naší země, můžeme pouze pozorovat zmatenou improvizaci, z čehož může i obyčejný občan vydedukovat, že paní Šojdrová jen tak na slepo vystřelila do vzduchu a právě z toho důvodu mlží.

Není proto ani divu, že paní europoslankyně v současné době připomíná spíše ne moc bystrou osobu, na jejímž srdci leží celosvětové dobro. Bohužel si zřejmě tento svůj počin příliš dobře nepromyslela, čímž místo toho, aby protiuprchlicky naladěné obyvatelstvo místní kotliny přesvědčila o dobrém úmyslu, proti sobě ba naopak lidi ještě více popudila. Nelze se tedy ani divit, že její političtí soupeři mohou přistoupit k obvinění z cynismu a citového vydírání. Paní Šojdrová tak za tuto situaci může poděkovat jen a jen sama sobě a to díky své neschopnosti věcně a konkrétně argumentovat.

Nejsmutnější na tom všem je fakt, že lidí, kteří by rádi pomohli, je u nás zřejmě dost. Bohužel ale i oni začínají ztrácet zájem pomoci. Je proto potřeba sestavit pořádný transparentní záměr a teprve poté jej s ním seznámit širokou veřejnost a politické spektrum.

Zdroj: https://www.lidovky.cz